Ježyšimaryja, moravák!

Srpen 2012

Fekálie ze západu se šířící

27. srpna 2012 v 18:45 | Viollet |  Sebevědomí a mindrák
Není tomu tak dávno, co jsme se s Ádym váleli na gauču a čučeli na televizi, chladíc si pup flašou ovocného píva... Není nic záživnějšího, než-li sledovat neustále se opakující vysílání polaru - a též angličtiny pro nejmenší, kde se 76289745641648x za sebou zopakuje jedna primitivní věta, aby si jí dítě zapamatovalo řádně. Tož si říkám, že přesně toto by měla pouštět angličtinářka těm našim prostoduchým vydutěncům, páč vypustit ze sebe větu znějíce ''I'ma party Im gon dance'' může snad jen děcko na prvním stupni. Avšak jedinec študýrující anglický jazyk již slušných pár let by mohl znát alespoň ty sociální základy, ba ani toho se zde dočkat nelze. Mít naši angličtinářku ze základky, šici by letěli a ani okem nemrkli...
Ani nevím, jak se to stalo, ale program byl záhy čísi rukou přepnut jinam, kde zrovna hrála jedna z největších pyjovin, kterou kdy mé přetlakované oko mělo tu smůlu shlédnout. Jak překvapivý jest fakt, že právě tento '''''film''''' byl našimi vrstevníky řazen mezi nejvtipnější vůbec... Tak proč se na to v rámci vědeckého výzkumu nepodívat, žejo.


Kresba 17. - Divoženka

14. srpna 2012 v 19:10 | Viollet |  Staré výkresy
Nějako nevím, jak se k tomu vyjádřit. Drbu se s tím jak mamlas, přesto úplné spokojenosti není... Uvažuju, že si na narozeniny zkusím diplomaticky požádat o jistou kazetu uměleckých pastelek za litr, nad kterou jsem v papíráku slintala měsíc zpět. Ale vidím to tak, že mě nakonec bude nakopáno do biskupa, páč nedávno zmizelo dvěsta v korálkárně a včera pětset v šutroobchodu. Možná se pak s úlovkem pochlubím, avšak teď hodlám spasit onu buchtu, co se tak nečinně válí na stole.

Datum dokončení: srpen 2012

Gravitační (a společenská) sebevražda

12. srpna 2012 v 19:37 | Viollet |  Já, mindrák
Srpen dvanáctý. Sedim a čumim, opět.

Jak často ujišťuju se, že společnost mi vlastně vůbec není zapotřebí? Možno se klamu. Tuhle jsem šla městem, povídaje si se sebou, a záhy přepadla mě jakási pochybná myšlenka. Zařvala jsem pro sebe tlumené ''aghhrrgrr'', až se bába jdoucí vedle a nesoucí tašky s nákupem otočila a čuměla na mě tak dlouho, dokaď nezmizela za rohem tržiště. Tehdá mi došlo, že něco není v porádku. Broukám si pro sebe, mluvím si pro sebe, ba i na veřejnosti, přemýšlím nahlas a vydávám nelidské zvuky. Mám hrůzu z lidí, děsí mě rušný provoz a stejně radšej zůstávám v jejich přítomnosti a z povzdálí je sleduju. Okolí mě má za blázna, vrstevníci si na mě ukazují prstem, nechápajíc můj zjev, ba ani způsob smýšlení. Je se čemu divit, když chovám se jak magor? Ještě nějakou dobu strávenou se svou osobou osamotě a zešílím (úplně).

Co všechno chtěla jsem o volnu učinit? Zopakovat si němčinu? Uplést náramky? Svázat deník? Vyrobit si vlastní korále? Dokončit ilustraci, kterou mám na zakázku, bábu navštívit? Učebnice válí se kajsi vespod šuflete, ruce sám puchýř, na deník nejsou finance a na korále zase šňůrky. Místo zakázky čmáram si svoje a za bábou jít... Kurde, to jsem zas podepsala smlouvu s ďáblem, že jsem cosi slíbila! Abych si připravila kurňa dobrou výmluvu, až za ní polezu. Brácha to vystihl perfektně: ''návštěva babičky je jako návštěva zubaře - jednou do roka a stačí''. Už přede dveřmi mám chuť prorazit to obří prosklené okno a spáchat gravitační sebevraždu...

Jen tak okrem, můj pracovní stůl - vivat la bordel.

(kdyby se někdo chtěl pokochat nádhernými detaily onoho zeleninového leča, režim zoom je k dispozici)

Týdny práce, mohdy i měsíc a víc, při nedostatku času. Tak dlouho trvá jedna kresba. Člověk se na to jentak podívá, tu s tím šastne o stůl, tu ohne roh. Přitom co všechno za tím stojí, každá čárka, každý detail...

Inu, já si půjdu pomale dělat to, co (ne)mám. Pročítat knížky o bylinkách nebo cosi podobného, co taková pochybná individua dělají ve svém volném čase, pokud se zrovna neprohánějí lesem a neděsí nebohé turisty a houbaře.

Pudl prdl pudr

4. srpna 2012 v 19:41 | Viollet |  Čmáranice
Tuhle jsem se hrabala ve svém fosilním kompu a našla jakýsi starý (a nikdy nedodělaný) úkol do hodiny ''oděvnictví a módní návrhářství'', ještě ze staré školy. Původní verzi mám zakopanou kdesi v tom svém sajgonu pod tunami knih a prachu. Jednalo se o navržení oděvu pro psa a pánička - tak jsem načárala obtloustlou snobskou bábu a nasraného vyšňořeného pudlika. Ale učitelce přišel můj epický výtvor kdovíproč nedostačující, tudíž jsem úkol musela zpracovat nanovo. Původní verze mi tedy přišla rozhodně lepší než tendle...lolitkovský přeplác. Té se ale pravděpodobně více nedohledám, naneštěstí.

Oblíbené blogy

Odkazy



Credits
goodstuffnononsense.com, rodiennes.deviantart.com, orangedotgreen.deviantart.com, angooy.deviantart.com, suicdekng.deviantart.com

2011-2017 pieklo.blog.cz