Ježyšimaryja, moravák!

Duben 2013

Vydutěný celozrnný mozek

27. dubna 2013 v 9:52 | Viollet |  Školní projekty
Dyž už mi škola dá příležitost započít jakýsi takový prodžekt, nepohrdnu ji. Tož ale pak musí jeden počítat s tym, že budou ostatní opovrhovat jim - dyž si vzpomenu na svou otázku etiky, za kerou mě skoro šici spolužáci, keří ju viděli, chtěli umlátit pravítky (zbytek peachoval potichu nebo si hleděl svých homounovin), lehce mi cukne levým kutkem. Dycky, ať se snažím jakkoliv, ať svůj názor interpretuju sebevíc srozumitelně, stejně si z teho každý pyj vycucne to, co vidět chce, aby se pak moh totálně nasrat a do éteru vypušťat své zcestné vyhovněné argumenty.
Já vím, že pokud člověk tvoří takové provokativní ''hnusárny'', má počítat s tym, že vzduchem poletí kružítka a šutry. O to mi ide, aby cílová skupina zvedla riť ze židle a donutilo ji to krapet myslet (v případě naší třídy). Enem ňa mrzí, že to myšlení je u většiny z něch docela problém a nakonec buď obdivujou povrchní krásu teho díla, nebo se akurát naserú a nad významem dálej nepřemýšlí...

Než zbytečně pindat a dál chodit kolem kýbla horkých hoven, prostě to sem frcnu a schluss. ''Série'' návrhů na placky do jedneho nejmenovaného předmětu.


''A kuřecí jíš???''
Přemýšlím, či sem vůbec cosi připisovat. Často přemýšlím, jak může kdosi takové hovno z huby vůbec vypustit. Co mě dopálilo úplně, byl dotaz, kerý po prohlédnutí tohodle návrhu padl: ''a ty kuřecí jíš, dyž to tu máš napsané?''... (snad jen dodat, že onu ''placku'' obdivovali vesměs lidi, na keré to sedí nejvíc...)


Krt ve městě

22. dubna 2013 v 18:24 | Viollet |  Sebevědomí a mindrák
Venku peklo jak cyp, že by si aj Horst Fuchs moh na kapotě auta osmažit slepičí ovulace. Všude plno lidí, skoro na každém rohu potkávám asiatku s bubnem nebo jakusi inou ženskou s kočárkem. Vzbuzuje to ve mě lehce vyschízované pocity... S Ádym zatáčíme do jistého nejmenovaného potentovaného obchodu.
Avšak poté, co přecházíme cez taky ten samootevírací bazmek, kerý dělí nákupní zónu od pokladen, začínám schízařit - před náma jihad jak sviň a u každé pokladny 56864 kilometrová fronta. Zběžně sondujeme regály s ovocem, kdy si kolega neodpustí několik uštěpačných poznámek o pochybnosti kvality a o cenách, keré s letákem vůbec nekorespondují. Po naprosto převratném zjištění, že náš byznis v obchodě jest v tom případě nulový, začínáme rozmýšlet, kudy z teho konzumního pekla ven (to je přirovnání jak od jakéhosi posratého hipstra, kurde). Kolem pokladen se procpat nelze, vystát si frontu postrádá sysel, za tu dobu bych se možná aj naučila hrát na koncovku. Tož ňa zas napadlo cosi ryze ynteligentního, že se procpem protisměrem, tou divnou samootevírací věcí. Nechávám projít dalších 200 lidí, hrnoucích se dovnitř, a čekám na svou příležitost.
Tož a co se asi tak mohlo stát. Spustil se ultra nepříjemně uřvaný alarm. Pak začli řvát i šici caparti v kočárcích. Ostatní enem stoja a čumí na nás jak na ydijoty, tož hlavně na mě, a Ády to vše nezapomněl doplnit o chytrou poznámku, že mi to mohlo být jasné. Poučení pro příště, haha, až budu chtít nezištně prasknut do koni - naučit se skákat dva metry vysoko, bo lozit po stropě. Bo taky použít mozek, občas.


Protože vikingové jsou švarní

20. dubna 2013 v 20:59 | Viollet |  Sebevědomí a mindrák
...a narozdíl od anglánů měli hygijenické návyky.

Dyž je člověk chorý, měl by se pré zahrabat kajsi pod peřinu aj se všema těma bakterijema. Takže just proto tu celý den smrdím u kompu, tuberákuju, snoplím a cez ty skleněné uslzené oči pomale ani nevidím. Ale zalehnut, to neexistuje! Bo právě teď mám 1654688456 iných věcí, keré je ''nutno'' zrobit přednostně. Třebas probírat teorii německých telenovel.
A taky čučet na film.
A pak načárat hlavní postavy.
A pak překopat dizajn blogu, už po x-té.


Dyž už je ve dveřách to posraté jaro, proč si nedat podzimní flashback a nezrobit dizajn v jeho duchu?


Vyšudlaná ilustrace nově vydaného alba

9. dubna 2013 v 17:11 | Viollet |  Uhnilý archív článků
Včera večír jsem zjistila, že nejni vhodné požrat dva sedlácké chleby s ultra pikantní mexickou pomazánkou a hned na to si ist vyčistit zuby do kupelny. Bo je to horší, jak onu večeřu zapít jakýmsi odporným vybublaným přeslazeným minerálním hnusem. Pálí to jak sviň...

Od soboty uběhlo pár dní, dojmy a zážitky z koncertu už se v palici loví docela blbě. Dluho jsem uvažovala, či článek na blog sesmolit. A pokud sesmolit, jak to urobit tak, aby mě kdosi z okolí nedohledal - bo bych z teho měla smrd... A ani to smolení článků mi poslední dobou jaksi nejde, připadám si tak ňák jetě a bez životní energyje. Třebas to bude enem tym podělaným počasím, keré už půjde brzo do rekta, doufám.
Inu, zde jest mé dílo - první zakázka, za kerou jsem dostala víc jak usmolených 500 (možná proto, že tehdá to byly taky pěkně sociální usmolené amaterské práce malého děcka). Nově vydané album mělo křest v sobotu, kedy se mimo jiné oslavovalo aj desetileté výročí od vzniku kapely.



Návod na střevní apokalypsu

7. dubna 2013 v 19:53 | Viollet |  Tipy a pseudonávody
Vrátili jste se dom utahaní, večer jedete na akci a mezitím se potřebujete rychle a efektivně nažrat? Nejni nic jednoduššího, než si uvařit špagety dle následujícího receptu!

Špagetový klystýr

Obtížnost: snadná
Doba přípravy: 313468 minut
Potřebné ingredience: Improvizace, kurde!


Pseudopostup:
● Nejideálnější je, dyž urobíte nákup den před vařením. Jelikož pak už jen stačí zvednout pozadí od kompjůtru a se zděšením zjistit, že polovinu ingrediencí již stačil vypucovat nenažraný bratr. Učiňte tak a tvařte se strašně překvapeně, jako byste to ani nečekali.
● Nachvíli předstírejte hluboké zamyšlení a pak proluftujte špajz. Poberte šecko, co najdete, a flákněte to na kuchyňskou linku.
● Pohledejte vhodný hrnec a udělejte při tom pořádný burdyl. Taktéž pohledejte dřevěné prkno na krájení a nůž, kerý není ztupený. Poté ho řádně hypnotizujte a nadávejte, keré laxní hovado posledně umývalo nádobí, jelikož čistota nože je vysoce pochybná.
● Nakrájejte šecko co se válí na lince a frcněte to do hrnca. Pak dejte vařit.
● Podívejte se pro jistotu na internet, zda nerobíte cosi špatně.
● Vraťte se do kuchyně urobte to špatně.
● Vyprdněte se na míry. Ignorujte, že 2 lžičky soli se do omáčky dávají v případě, že vaříte pro 1354687 lidí. Nepřemýšlejte a sypněte je tam. Dvěmi hrstmi pepře taktéž nic neposmolíte.
● Dyž už u plotny stojíte 8 minut jak šašci, prdněte na hrnec pokličku a valte se frendíka na skajpu optat, jak dluho to máte nechat dusit. Vraťte se tak akurát, abyste uzřeli, jak z hrnca vytéká pěna.
● Stojte a čumte, jak krásně se vám omáčka připálila. Zamíchejte tu sračku, aby to nikdo nepoznal.
● Vemte nový hrnec a dejte vařit špagety. Pročtěte si návod a nedržte se jej.
● Stojte a nasratě míchejte, nejlépe při jakési metalové hudbě. Mírně osolte. Dyž už vaříte tak dluho, jak je napsáno na obalu, a špagety stále nevypadají uvařeně, začněte stresovat.
● Řekněte si ''noaco'' a vypněte plyn. Přeceďte špagety a přitom jich tunu nechte spadnut do dřezu.
● Frcněte špagety zpět do hrnca spolu s tou výbornou omáčku. Přidejte své oblíbené mexické tofu. Mezitím udělejte bilion věcí a nechte vše vystydnut.
● Sežerte si ten studený hnus a doufejte, že se na koncertě neposerete.

Mhhmhmhmhmm, bylo to kurde dobré!!!

Oblíbené blogy

Odkazy



Credits
goodstuffnononsense.com, rodiennes.deviantart.com, orangedotgreen.deviantart.com, angooy.deviantart.com, suicdekng.deviantart.com

2011-2017 pieklo.blog.cz