Ježyšimaryja, moravák!

Z Ragnaröku

3. září 2013 v 22:01 | Viollet |  Sebevědomí a mindrák
Třtinový cukr mizí rychlostí světla. Před chvilou jsem si chtěla zrobit čaj, avšak bylo zjištěno, že již není čím sladit! Naštěstí byl ve špajzu objeven doposud skrytý zdroj, čímž se zrodily aj nové naděje na spravení chuti po dnešním dnu. Nakonec však vyšlo najevo, že nešlo o třtinový cukr, nýmbrž o sušenou cibulu... :-ú
(nevím proč, ale dycky se musím rozepsat na jakémsi pochybném zcestném odstavcu, bo jinak nemám šancu vůbec cosi sesmolit)

Inu! Konečně možu přejít k temu, co mi leží na srdcu už sakra dluho! Jelikož bohové konečně vyslyšeli mé prosby a mě se v sobotu splnil sen - zúčastnila jsem se své historicky první dřevárny, konkrétně na téma Ragnarök, kaj proti sobě válčily síly dobra (kam se zařadila aj naše skupina) a chaosu! Než onu euforii přebijou školní schízy a já na většinu věcí zapomenu, jak už jest mým (zlo)zvykem, ráda bych se kajsi vypsala... :B



Páteční večír jsem byla účastníkem pravého dřevárnického předbitevního chaosu. Pochybné myšlenky však nastupily až kajsi při usínání, kedy se mi před očima zjevovaly útržky posledního těláku z loňského školního roku. Pokusy o pseudokotrmelce, kedy se mi povedlo napálit hlávkou do plechové trubky a zůstat v pěkně idiotské krkolomné pozici, nemoct se překulit zpátky. Kdyby to viděl učitel! Ten byl naštěstí kajsi v rektu a věnoval se ostatním chujopletům, co zrovna hráli jakusi kolektivní hru s míčem. Ale ono úplně stačilo sledovat jeho kutky úst, jak se snažil nebuchnout smíchy, dyž jsem musela dodělávat sedy lehy. Při vědomí (nebo spíšej nevědomí), co mě zítra čeká, to byly docela zajímavé smíšené pocity. A též strach, esli zas cosi nepokoním neskutečným způsobem, se svou mizernou fyzičkou a zmatkářstvím...
Ráno jsme si museli pohnut kostrou - nasnídat se, narvat se do kostýmu, sbalit šecko důležité, učesat a jaksi zkrotit svoje koště na hlavě. V osm ráno už nás čekal odvoz, chlopův kamarád a jeho máti.
Na místo jsme dorazili kajsi kolem deváté. Po jakési době, keru jsme strávili odpočíváním a zkracováním si dluhé chvíle spolčováním se proti přítelovi a mlácení ho kladivem, nastala chvila kontroly zbraní, kostýmů, přidělování životů a vysvětlování pravidel. To už se mi pomale začínaly klepat nohy.
Tož a pak to přišlo - srovnávací bitva, kedy jsem vůbec netušila, co se děje. Chvilu mi trvalo, než jsem se rozkoukala kolem a začala střílet. Na trénink jsem měla ani ne týden, tož to byl docela šok, páč kompostér, kerý mi byl předtím terčem, neběhal sem a tam O_O. Poté, co jsme se šici narychlo pomlátili, každá strana se odebrala na své stanoviště, kaj se posléze probrala strategie. Sotva jsem se jakštakš vzpamatovala a psychicky připravila, ozval se odkudsi z lesa signální roh, načež jsme se sebrali a šli. Další mela začala.
Musím podotknouti, že mé výkony nebyly až tak soc, jak jsem předpokládala, že budou! Trefovala sem se tam, kaj sem měla, dyž nepočítám jeden zásah mezi nohy, za kerý jsem se cítila docela dost provinile. A eště jeden, kedy se mi povedlo střelit jednoho našeho chlopa do zádele (naštěstí se smál a nezabil mě). Mám pocit, že to byl ten samý, kerý mě zachraňoval, dyž jsem se snažila ''sestupit'' z pěkně příkrého kopca, což byl zase jeden z mých ynteligentních nápadů. Tehdá jsem se utvrdila v tom, že spíšej než kamzík jsem pytel brambor, což vlastně není vůbec nic nového.
Závěrečné bitvy jsem se žel bohům nezúčastnila, jelikož po mém akrobatickém výkonu na výše zmíněném kopcu se mi jaksi rozpad kostým, a luku se chopil přítel s tím, že to dostřílí za mě. Eště by bylo vhodné podotknouti, že se nám nakonec podařilo vyhrát, což je fajn!







(bylo mi dovoleno použít pár fotek pro ''nekomerční účely'', celá alba zde a zde)

Těžko do jedneho článku napěchuju šecky pocity. Mám hroznu radost, že jsem si konečně našla jakýsi koníček, u kerého se nehrbím při výkresu nebo u počítače, a že jsem poznala nový okruh lidí. Myslím, že to byl určitě nejlepší den za celé dva měsíce, keré jsem prožila.

Tož tak.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mucha Mucha | 5. září 2013 v 13:22 | Reagovat

supeer :D hej segra co ti to privodili za schizu v tom telocviku :D pokazde, pri nejake kolektivni cinosti, trpis pocitem, ze nekomu neco zkazis :D ale nic si s toho nedelej..me takhle poznamenal telocvik do 20 let. Jinak supar parba..ja bych sla teeez :D

2 bionomi bionomi | Web | 6. září 2013 v 21:49 | Reagovat

Tyjo, krása, luk a tak vůbec... :D Muselo být fajně jak cyp.
No, je fakt že tenhle koment asi neskrývá bohovévíjak převratnou myšlenku a na světě s ním nejspíš nebude o nic líp, ale chcu vyjádřit, že ti fakt fandím. :D
PS. Pro srovnání - já osobně bych lukem trefila možná tak olifanta. Kdyby byl blízko a moc se nehýbal. Takže respekt. :)

3 Viollet Viollet | E-mail | Web | 6. září 2013 v 22:35 | Reagovat

[2]: Ale bude... Díky za podporu, moc si toho vážím! :-D

Beztak by ti to šlo tež, věnovat tomu trochu času. :-)

4 bionomi bionomi | Web | 7. září 2013 v 16:52 | Reagovat

[3]: To jo... :) Ale kde na to vzít čas, víšjak. Ve wowku se beztak střílí líp a ani to nemusíš trénovat. :D Njn, hanebné kompy. Zakázat. 8-)  http://www.tyinternety.cz/wp-content/uploads/2012/12/oprasek-special.png

5 Viollet Viollet | E-mail | Web | 7. září 2013 v 22:52 | Reagovat

[4]: Aj ve wowku se dá leccos solidně posrat... :D

Kurde, tendle oprásek neznám! :-D :-D

6 Kapitánka Nemo Kapitánka Nemo | E-mail | Web | 8. září 2013 v 17:57 | Reagovat

Ach, to muselo býti vskutku úžasné! Jak já už chci taky na nějakou jet.. :-(

7 bionomi bionomi | Web | 8. září 2013 v 19:07 | Reagovat

[5]: Vskužečnosťy tehnickí spceiál. :D
Jinak wowko oplývá specifickou vlastností, totiž nejenom že v něm můžeš leccos posrat, ono se dokonce umí ledajak posrat úplně samo (taky bys asi mohla povídat). Včera jsem to zapla po půl roce a do půl hodiny byl svět úplně bez mobů. A nešlo to vypnout. :D Asi pomsta systému za dlouhodobé upřednostňování jiného světa před světem Warcraftu. :D

8 Viollet Viollet | Web | 8. září 2013 v 19:39 | Reagovat

[7]: Tož to jest možné! Což mi připomnělo, že dneska sem si fajně zaplavala v textuře... :-D To se mi na tomdle servru eště nestalo! :D

9 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 9. září 2013 v 19:54 | Reagovat

Huu, co to, co to? Ňáký velkolepý LARP? :3 Huuuu. Já chci takyyyy. Už kvůli těm kostýmům! A nezřízené pobíhání po lese, krásné :3

10 Faunn Faunn | Web | 10. září 2013 v 8:56 | Reagovat

Huehue, to musela být opravdu řežba:D Ach, já asociál, o co všecko nepřicházím. Měla bych s tím něco dělat...

11 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 16. září 2013 v 17:32 | Reagovat

Larpení? Já chcu též. :D Zatím se pořád skrývám za statusem "su na to ještě malá, za rok," ale do nekonečna to takhle nepůjde!

12 Kaerpi Kaerpi | 19. září 2013 v 19:36 | Reagovat

Vy všichni co tu skučíte že chcete taky, sežeňte si alespoń něco co vzdáleně připomíná kostým a přijeďte třeba na bitvu o Morii- http://morie.sluj.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené blogy

Odkazy



Credits
goodstuffnononsense.com, rodiennes.deviantart.com, orangedotgreen.deviantart.com, angooy.deviantart.com, suicdekng.deviantart.com

2011-2017 pieklo.blog.cz